Vinobraní v kraji Champagne bylo letos složité!

Podobně jako loni jsem i letos vyrazil stříhat hrozny do kraje Champagne, konkrétně do vinařství André Chemin z vesničky Sacy nedaleko Remeše. Rozhodování o účasti bylo nakonec poměrně rychlé a i když jsem si po skončení předchozí sklizně říkal, že jako zkušenost to jednou stačilo, přece jen převládla touha být znovu součástí celého kolotoče vinobraní a nabrat další zkušenosti. Teď po jeho skončení to vypadá, že minimálně do třetice by to ještě stálo za to.

Už od konce července bylo jasné, že letos začne sběr velmi brzy (nakonec u našeho vinaře bylo od 1. září do 8. září). Horké počasí podobné tomu v našich končinách velmi urychlilo zrání hroznů. Bohužel během srpna přišly časté deště a vysoká vlhkost vzduchu napomohla rozvoji plísní na hroznech. Více než kdy jindy bylo tentokrát důležité, že sklizeň probíhá ručně.

Hned po příjezdu nás Sebastian Chemin přivítal se slovy: „letošní sklizeň bude složitá“. To jsme poznali hned první den práce. Čekala nás vinice s odrůdou Chardonnay. Řada hroznů byla částečně nahnilých a tak bylo nutné tyto části pečlivě odstřihnout. Práce hodná krejčovského mistra! Každý hrozen se tak stal jakousi šampaňskou vystřihovánkou. Bylo to asi to nejhorší co nás mohlo na začátku potkat. Spousta práce s vystřihováním a sklizené množství minimální. K tomu bylo čerstvě po dešti a tak se nám na boty nabalovalo všudypřítomné bláto.

Naštěstí dále už vše probíhalo daleko příjemněji. Kvalita hroznů se vylepšovala, bylo jich ale vzhledem k zásahu jarních mrazů méně. Počasí se umoudřilo a stihli jsme vše ostříhat ještě před příchodem dalších dešťů. Bylo to jako na objednávku. Častokrát jsme sledovali, jak několik kilometrů od nás je průtrž mračen (včetně krupobití), ale v Sacy nic. V pátek odpoledne 8. září jsme skončili a hned večer se ochladilo a začalo hustě pršet.

Loni jsem o sklizni psal poměrně podrobně a tak budu letos pokračovat spíše telegraficky.

Pracovní harmonogram doznal drobných změn a byl tentokrát vylepen po celém vinařství, kde jsme byli ubytováni:

7:00                 snídaně

7:30                 odjezd na vinici

7:45-11:45        práce

12:00                oběd

13:00               odjezd na vinici

13:15-17:15      práce

17:30               zpět ve vinařství a ochutnávka šampaňského

19:30               večeře

 

Jídlo bylo tradičně velmi příjemným okamžikem dne. Tentokrát bylo pravda trošku více zeleniny než loni, ale chuťové pohárky jsme stejně uspokojili měrou vrchovatou.

Na vinicích jsme potkali všechny generace rodiny Chemin a to včetně „otce zakladatele“ André Chemin. Tomuto čipernému pánovi, který nás na vinicích v doprovodu manželky několikrát navštívil a živě se zajímal o průběh vinobraní, byste nehádali letošních 93 let (manželka má 89). Vypadá to, že šampaňské a dlouhověkost mají hodně společného!

O dobrou náladu se na vinici jako obvykle staral bratr vinaře Greg. Vtípky sypal z rukávu a tak práce pěkně ubíhala. Navíc nás ještě po večerech vozil ve svém JEEPu z druhé světové války po okolních lesích cestou necestou. Neuvěřitelné co toto letité auto stále v terénu dokáže.

Rozpadlá budova Chateau SACY, která se začala opravovat loni na podzim, byla letos v červenci slavnostně otevřena. Nabízí luxusní ubytování přímo na vinici.

I tentokrát jsme uspořádali piknik s ohněm (zdejší lesy jsou plné klestí, takže o dřevo to není nouze) přímo na nejstrmější „Chardonnay“ vinici s krásným výhledem na Remeš a okolní vesnice. K tomu nám posvítil měsíc v úplňku.

Další obrázky a informace najdete na našem facebooku nebo ještě lépe – přijďte na některou z plánovaných ochutnávek, kde na letošní vinobraní určitě také dojde řada.

Budeme se těšit.

2MKA